Mezi nejočekávanější události roku patřil odjakživa přelom let a především Nový rok. V Česku i na Slovensku se s tímto obdobím pojí celá řada pověr a tradic. Kromě oslav a zábavy dodržovali naši předkové několik zvyků v zájmu blahobytu, štěstí a zdraví v následujícím roce. Které z nich znáte a dodržujete?
Jak na Nový rok, tak po celý rok
V Čechách, ale i na Slovensku se nepochybně nejvíce zdomácnělo pořekadlo „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Řídili se jím nejen naši předkové, ale dodnes jej používají mnozí z nás. Nedoporučovalo se pracovat, aby nehrozilo, že pracovat budete bez oddechu celý rok. Během Nového roku se také lidé snažili být dobře naladěni a odložit všechny skřípky. Vyhnuly se tak špatné náladě, hádkám a intrikám i po zbytek roku. První leden se také odpradávna nesl ve znamení pořádku a čistoty, které se měly táhnout celý následujícím rokem.
Proč se na Nový rok nesmí prát?
Novoroční zvyky a pověry se v Čechách i na Slovensku mírně liší podle regionů, některé z nich však máme společné. Traduje se, že během 1. ledna by ženy neměly prát ani věšet prádlo, aby nepřivolaly smrt či těžkou nemoc. Na jihu Slovenska v regionu Gemer se nemělo zametat ven z místnosti, mohlo se pouze do rohů, aby se během roku někdo „nevymítl“, tedy nezemřel. V Čechách se říkalo, že zametáním bychom si mohli vymést štěstí z domu. Tyto časy jsou už naštěstí pryč a dnes už nikdo zřejmě uvnitř nezametá. Pokud byste však na Nový rok přece jen potřebovali vyzametat, například popel z krbu, použijte raději vysavač. Nikdy nevíme, které z pověr mohou být nakonec pravdivé.
Jak vypadal Nový rok na talíři a ve sklenici?
Co mají Češi a Slováci opět společného je pověra, že na Nový rok se nesmí jíst drůbež, ryby ani králíci. Štěstí by nám totiž mohlo ulítnout, odplout nebo utéct. Většina slovenských i českých regionů dodnes preferuje zejména čočkovou polévku. Ta má symbolizovat hojnost a finanční zabezpečení. Pro milovníky masa je tedy Nový rok ideálním časem pro dobrý hovězí steak nebo vepřovou panenku na grilu. To jsou totiž jedny z mála mas, které nejsou opředeny starodávnými pověrami. V některých českých regionech se prý na Nový rok pekla i vánočka s hrachovým zrnem. Toho, kdo ji ve své porci našel, mělo v následujícím roce čekat štěstí. Ve vinařském regionu Tekov na jihu Slovenska se zase pilo víno z poslední sklizně. Staří vinaři totiž věřili, že pokud by si nalévali jenom ze starých, vyzrálých vin, nebylo by jim dopřáno nové úrody.
Turistika místo pověr
Pokud vám tyto tradice, zvyky a pověry nic neříkají a Nový rok raději od rána trávíte v pohybu, máme pro vás několik tipů na novoroční túry. Na Kysucích se již čtvrtstoletí koná Novoroční výstup na Velký Polom, kterým si turisté připomínají vznik Slovenské republiky. Zimní turistikou slaví Slováci příchod Nového roku například i výstupem na Tlustou horu v Malých Karpatech. Po 45. jednou si novoroční výstup k chatě Volovec užijí i turisté z okolí Rožňavy. Novoroční turistika je také jednou z tradic již desítky let a neodepřou si ji například ani na nejvyšším vrcholu Moravy a Slezka, na Pradědě. Malí i velcí turisté si užijí zimní počasí i během výstupu na zříceninu hradu Šelenburk či na Studený vrch v Brdech na Hřebenech. Ať jste zdatní nebo jen občasní turisté, nepodceňte počasí a terénní podmínky. Turistiku vám usnadní trekingové hole, horký čaj a pokud se chystáte na večerní či noční výstup, nezapomeňte si přibalit čelovku.